Městský architekt Richtr: Rychnov má v sobě mnoho kontrastů

• Pane architekte, nejdříve bych Vás ráda požádala o krátké představení a také mě zajímá, jak Vás napadlo přihlásit se do výběrového řízení na městského architekta v Rychnově nad Kněžnou?

Činnost městského architekta byla vždycky pozice, ke které jsem směřoval. Architektura obecně má velmi široký záběr, od interiérů, staveb všech funkcí a určení, dopravních staveb, po řešení velkých urbanistických celků a územní plánování. Architektura není pouze věcí staveb, ale i prostorů, které jsou stavbami vymezeny, veřejného prostoru ulic, náměstí a parků. A nelze zapomenout na proces, který vede k tomu, aby mohla vznikat kvalitní architektura. Prošel jsem si obdobím navrhování samostatných projektů, ale vždy jsem více tíhl ke komplexnějšímu přístupu k architektuře, který hledí nejen na konkrétní dům, ale na širší souvislosti, vazby, navazující prostory, které vytvářejí fungující městské prostředí. Nyní pracuji ve veřejné správě jako vedoucí odboru na Praze 7, který má na starost rozvoj území, veřejných prostranství, urbanismu a architektury, což jsou obdobné cíle, jako řeší městský architekt, avšak pro jiné území s jiným charakterem a svými specifickými úkoly.
Když jsem objevil probíhající výběrové řízení na městského architekta pro Rychnov nad Kněžnou, neváhal jsem.

• Proč právě Rychnov nad Kněžnou, máte k němu nějaký vztah z minulosti? Co Vás na Rychnově nad Kněžnou zaujalo?

Přiznám se, že v Rychnově nad Kněžnou jsem v minulosti nikdy nebyl a nemám k němu rodinnou ani jinou vazbu. Nemyslím si však, že by to mělo být na úkor výkonu práce. Naopak, věřím, že právě proto, že tyto vazby nemám, nejsem ve svém pohledu nijak ovlivněn ani ovlivňován a v každý moment mohu usilovat o to, co je z mé odbornosti nejlepší pro konkrétní místa i město jako celek. Je tomu dle mého podobně jako v doktorské profesi. Kdo by chtěl být operován příbuzným? Je však pravda, že znalost území s jeho specifickými vztahy budu muset stále prohlubovat a budu rád, když mi kdokoliv z veřejnosti bude chtít zaslat své postřehy či podněty na zlepšení města a městského prostředí.
Rychnov nad Kněžnou má v sobě od prvního pohledu mnoho kontrastů. Potkávají se v přímém vztahu prostory a objekty z různých období, různých funkcí a architektonických projevů, mnoho kontrastních příběhů a často jsem se přistihl, že při pohledu jedním a druhým směrem mám pocit, že jsem v úplně jiných světech, přestože jsem stále na stejném místě. Zaujaly mě různé drobné průchody a průhledy v historické části města, neopominutelné je pak rozrůstání sídla do krajiny, ať už z důvodu rostoucího průmyslu či individuální rodinné výstavby. Rychnovský zámek a zámecký park, kostel Nejsvětější Trojice od významného architekta Jana Blažeje Santiniho je krásný a pro Rychnov nad Kněžnou symbolický, i zde je však veliký prostor lépe toto místo zpřístupnit veřejnosti.

• Co je konkrétně náplní práce městského architekta?

Městský architekt má mnoho možností čemu se ve svém výkonu práce věnovat a je v podstatě na vůli vedení města, případně na profilu konkrétního městského architekta, na co se bude zaměřovat. Je třeba zmínit, že pozice městského architekta je poradní a konzultační role. Není to ve smyslu chápání slova architekt ten, kdo kreslí a projektuje, jak tomu bylo v dřívějších dobách, ale ten, kdo iniciuje a radí městu, jak by mělo postupovat ve věcech týkajících se architektury, urbanismu a územního plánování. Úvazek městského architekta, jak v rámci Rychnova nad Kněžnou, tak u velikostně obdobných měst, je velmi malý. Jedná se o 30 hodin měsíčně, což omezuje možnosti, kterým tématům se městský architekt může věnovat. Velmi záleží na tom, co město v tu kterou konkrétní chvíli nejvíce pálí, co jsou aktuálně nejdůležitější témata. Standardně se městský architekt vyjadřuje k projektům soukromých investorů a projektům města. Druhá část, z mého pohledu důležitější, jsou veřejné prostory města, jejich opravy, úpravy a správné fungování, včetně těch úplně malých věcí, jako je mobiliář, lavičky… témata, která mají bezprostřední vliv na život obyvatel města. A na závěr nelze opomenout důležitá témata většího měřítka jako je územní plán, rozvoj a strategie rozvoje území, které taky mohou být předmětem činnosti městského architekta.

• Měl jste chuť a snahu něco ovlivnit. Máte pocit, za ten téměř rok, co máme za sebou, že se Vám něco ovlivnit podařilo?

Rok je v určitých oborech poměrně krátká doba, ve stavitelství se toho dá stihnout velmi málo. Rok z hlediska větších projektů je často věnován pouze přípravám projektu, zpracování studie, snad zahájení prací na dalších stupních projektové dokumentace a zůstává ještě dlouhá cesta do realizace. Takže z pohledu toho, jestli se něco povedlo dotáhnout, tak to bohužel ještě ne. Nicméně je poměrně hodně projektů, které se připravují a současně některé běžící projekty procházejí úpravami a věřím, že má role v těchto projektech měla svůj význam.

• Můžete prosím konkretizovat, kde si myslíte, že už Vaše stopa bude vidět?

Doufám, že mé intervence budou vidět například u rekonstrukce ulice Svatohavelská. Nicméně opět je to projekt, který má nějakou dobu vzniku před tím, než jsem nastoupil, a bude ještě poměrně dlouho trvat, než se ta věc zrealizuje. Cílem mých zásahů, které jsem do projektu vnesl, je zlepšení situace pěších uživatelů, jejich komfortu a zejména bezpečnosti, aniž by došlo ke zhoršení dopravní situace v tomto místě a současně zkvalitnění souvisejících veřejných ploch, aby tato ulice a obecně tato část města mohla fungovat lépe. Zmíním ještě území ulice Bohumila Hrabala, které má, z mého pohledu, velký potenciál stát se funkčnější a kvalitnější součástí města a jeho vazeb do přilehlé krajiny. Aby to tak mohlo být, musí vzniknout nejprve území studie. K tomu je potřeba nastavit správné zadání.

• Ulice Bohumila Hrabala mě velmi zajímá a domnívám se, že nejen mě. Dostali jsme přes 400 vyplněných dotazníků k této lokalitě. Jak věc dále pokračuje?

V současné době jsou poptané převážně lokální renomované architektonické ateliéry a čekáme, až přijdou jejich nabídky, ze kterých vybereme zpracovatele studie. Zadání máme podrobně zpracované, doplněné o podněty občanů, kteří se zapojili do dotazníkového šetření. Věřím, že se povede nejen samotná studie, ale že se dočkáme i majetkoprávního vypořádání, které je nezbytné pro budoucí realizaci.

• Jakým tématům se věnujete nyní – prostoru kolem kostela sv. Havla?

Ano, dnes ráno jsem měl schůzku s vybranou krajinářskou architektkou, která bude zpracovávat studii na prostor kolem kostela sv. Havla. To je taky místo, které má obrovský potenciál. V současné chvíli v podstatě není využíváno jako veřejné prostranství, přestože se nachází v blízkosti jedné z nejstarších staveb v Rychnově a v přímé návaznosti na náměstí a jsem přesvědčený, že by to mohl být hezký veřejný prostor. Obecně jsem příznivcem toho, aby veřejnost, které se týká jakákoliv stavební činnost, měla možnost se na této činnosti podílet svojí subjektivní zkušeností z daného místa. Proto bych rád občany, kterých se toto místo týká, pozval na představení prvních návrhů studie dne 10. dubna 2025 od 16 do 18 hodin v restauraci Hotelu Havel. Očekávám hojnou účast (úsměv). Jde přece o prostor v úplném centru města, kterým každodenně prochází nebo jen projíždí velké množství lidí.

• Čím se zabýváte dál?

Řeším například zadání na meziprostory u školní jídelny, přesněji mezi zimním stadionem, školní jídelnou, pavilonem ZŠ Masarykova a možná až k ulici Javornické. Jsme ve fázi před zadáním studie, zatím proběhla komunikace se školou a zimním stadionem. To bude hezký projekt, na to se také těším, i proto, že to není standardní ulice ani náměstí, jsou to specifické veřejné prostory s pobytovým potenciálem pro děti, které se tu všude pohybují. Mám informaci, že se jedná o prostor, do kterého se neinvestovalo možná 40 let. Takže v momentě, kdy tato změna proběhne, což opět bude trvat nějaký čas, tak to bude velmi vidět v pozitivním slova smyslu.

• Jaké největší výzvy jsou před Vámi?

Jedna z největších výzev nejen pro mě, ale i pro město a veřejnost, bude rekonstrukce Starého náměstí. A nejenom samotný projekt, ale i proces hledání společné dohody nad tím, jak Staré náměstí má vypadat a jak se má užívat. Není to zdaleka jednoduchá otázka. I náměstí má svůj příběh, vznikalo z nějakého důvodu pro konkrétní situaci a potřeby té doby, v současné době má náměstí svůj způsob využití, o kterém si každý může myslet své. Pochopitelně velkým tématem bude zejména náměstí ve vztahu k automobilové dopravě a funkci parkování. A je velmi důležitá otázka, v jaké míře tomu má být i v budoucnu, protože společnost se nějak vyvíjí a funguje, a náměstí funguje se společností… je to hodně složité téma. Zrovna dnes ráno jsem poslouchal Český rozhlas Dvojku a tam se přesně o tomto bavili. Řešili téma náměstí a to, jak nově opravená náměstí bez aut nefungují. Hned vzápětí jsem si pouštěl podcast Adama Gebriana, známého českého popularizátora architektury, a ten mluvil o stejném tématu, ale z druhého úhlu pohledu, kdy kvalitní funkční prostor s volným pohybem pěších lidé raději navštěvují a tráví zde svůj čas. Zajímavá je skutečnost, že na tuhle věc jsou dva úplně odlišné názory a těžko se vzájemně potkávají.

• Rozumím. A my s tou výzvou budeme pracovat.

Ano, předpokládám, že bychom na podzim tohoto roku svolali do Pelclova divadla občany, aby se vyjádřili k tomu, jaká je jejich představa o podobě Starého náměstí po rekonstrukci. Vzhledem k tomu, jak je to důležité téma, nemůžeme pokročit bez veřejné diskuze. Je potřeba znát i představy lidí, jak náměstí využívají a hlavně, jak by jej chtěli využívat. S tím souvisí i výzva vyhlášení první architektonické soutěže v Rychnově nad Kněžnou, kterou jednoznačně preferuji, protože se jedná o nejvhodnější procesní nástroj výběru zpracovatele, který při správném nastavení podmínek vede k nejkvalitnějším architektonickým návrhům za přiměřených finančních podmínek.

• A je tedy Staré náměstí prostor, který má největší potenciál podle Vás v Rychnově?

Myslím si, že náměstí není jediné místo s potenciálem na úpravu. Naopak, spíše se domnívám, že potenciál tkví v těch oblastech, které jsou nezastavěné a jsou v budoucnu určené k zastavění, případně určitá území, kde se změní kontext místa. Je to například situace, která nastane v momentě výstavby obchvatu města. Pak jsou to zejména okrajové části města s individuální rodinnou zástavbou rozšiřující se do krajiny. Je důležité, jak se k této nové zástavě postavit, aby město stále dobře fungovalo a nevznikaly, když použiju odborný termín, „sídelní kaše“. Aktuálně ve většině míst, kde jsou pozemky určené pro zástavbu, existují územní studie, která nastavují jasná pravidla. Moje role tam nebude tak významná. Spíše se jedná o plochy, které v tuhle chvíli územní studii nemají, např. lokalita Za Javornickou silnicí, která je podle územního plánu určena k zastavění.

• A na závěr, čím se bavíte, když nejste v práci?

To je hezká otázka. Mám rád obecně sport, přírodu a knížky. Zjednodušeně řečeno. Chodím se pravidelně celou zimu otužovat, tak to je taková moje milá záliba a píšu básně.

• A máte ženu a dvě malé děti.

To můžeme taky klidně říct, ale není tak úplně záliba v tom stejném smyslu, spíš důležité životní poslání.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám, ať se Vám daří ve všech Vašich aktivitách.